na kole za hranice
Z našeho, zatím "skromného" cestování na kole za hranice
.... Dunajská cyklostezka 2007 -
Wien - Budapest - 3. část 25.8 - 2.9.2007 - ujeto celkem 375 km (Z+z)
2.09.07 Budapest 2,5 km
Cestovní
deníček - 1-2.9. - den osmý a devátý
Na prohlídku Budapešti jsme vyrazily bez kol... přeci jenomi když
je na tom Budapešť lépe než Praha, tak na prohlídku nakole to není,
ať už kvůli tomu že ne všude na sebe stezky zcela navazují a ne všude
je možnékolo bezpečně před památkami nebo zajímavostmi odložit. Začali
jsme u "staré" tržnice, kam jsme dojeli metrem. Přešli jsme
na druhou stranu řeky, zvenku se podívali na Gelért a detilněji prohlédly
skalní kostel. Vystaoupaly jsme na Gelért. Výhled byl nádherný, vstup
do citadeli šílený, takže jsme se rozhodly, že ji nemusíme... druhou
stranou jsme slezly dolů a přešly zadam k hradu. V zadní části hradu
byly historické slavnosti. Bylo to docela pěkné...asi nejhezčí bylo
soustružení středověkého pohárku - vymetly jsme už kde co ale pohárek
jsme nikde nesoustružily...Hrad jsme si prohlédly jen zvenku a pokračovaly
dopodzemního labyrintu. Labyrint nezklamal, byl pěkný, ale ta doba
kdy dávali kahany a chodilo se po tmě je pryč, a je to škoda, bylo
to mnohem dobrodružnější. Kostel sv. Štěpana byl obležený turisty
a lešením, na Rybářskou baštu se platil nekřesťanský vstup, ale neprohlédnout
si je - alespoň letmo by byl hřích. Výhled od bašty je nádherný řetězový
most, parlament, židovská sinagoga, Margaritin ostrov...Sešli jsme
dolu a jednu stanici popojeli vlakem k Marharetinu ostrovo. Plán s
lázněmi na ostrově nebyl špatný, ale počasý ano. Bylo by to super
nebyly tam lidi , jen my a pár bláznů... a jak jsme přišly poměrně
pozdě, tak ani neměli puštěné vlny a tobogany. Já jsem to přežila
v termálním bazénku s nahříváním mých starých kostí...termál v Komárnu
však nasadil velkou laťku a asi ho jen tak žádný další nepřekoná.
Svezly jsme se alespoň dvě stanice starou linkou metra, i na Zdeničku
udělala velký dojem, krásné, čísté starobylé.. vystoupili jsme u Státní
opery - Zdenička si ji chtěla prohlédnout a kousek se prošli po Andrassy
út. Cestu jsme u Dunaje zakončili pozdravem "princezny"
se kterou se Zdenička musela vyfotit - moc to princeznám slušelo...
a zamáváním Dunaji... snad možná se někdy vrátíme a dokončíme co jsme
začaly. Na Váci út jsme si vjedné z restaurací daly večeři a jely
do hajan. Ráno nás čekalo velmi časné vstávání a přejezd na nádraží,
odkud nám v 5 hodin jel vlak do Prahy. Přejezd na nádraží byl bez
problémů, nepíhly jsme, nic jsme neztratili ani jsme nic nezapomněli.
Teda když nepočítám, že jsem za poslední forinty chtěla koupit bohatou
snídani a ejhle - tisícovka byla falešná ! Tak byla snídaně chudá,
ale v jednu hodinu odpoledne už jsme parkovaly kola doma v Praze.