|
19.7. neděle
Nikam jsme nespěchaly, tak jsme se v pohodě nasnídaly a v klidu
vyrazily. Zastavili jsme se v pekárně vedle 1011, koupily výborný
chleba a každá jsme si vybrala jedno sladké pečivo. S prohlídkou
Rejkjaviku jsme začaly u vily Hofdi, kde se sešel v roce 1986 Regan
s Gorbačovem. Pokračovaly jsme kousek po Laugavegur a pak projely
ke katedrále Hallgrimskirkja. Věž má 73 metrů vysokou, momentálně
obehnanou lešením, bohužel i na ochozu za který drze vybírají ještě
peníze. V katedrále byla zrovna mše, takže jsme slyšely i nádherné
varhany, které měří na výšku 15 metrů a mají víc než 5 tisíc píšťal.
Odtud jsme pokračovaly po Skolavoroustigur a zastavovaly u každého
wollshopu, suvenirart shopu nebo jak se všechny ty obchůdky jmenují.
Na křižovatce z Laugevegur jsme kola zamkly a okolí prošmejdily.Začaly
jsme vybírat dárky domů a samozřejmě jsme přád koukaly po "islandské"
panence. Evidentně, podle cen naše peněženka neunese nákup svetrů,
čepic a podobně. Objevily jsme i tu mikinu s papuchalky co se tak
Zdeničce líbila na Gejzíru, ale osm tisíc za dětskou mikinu i když
se mi také moc líbila mi přišlo moc. Na Adalstraeti jsme znovu zamkly
kola a šmejdily a obhlížely dále. Jako dárky jsme nakonec nakoupily
ponejvíce fusky, magnetky bombónky. Tadeáškovi jsme koupily tričko
s kresleným vikingem. Bohužel i když měly na dveřích že berou dinersku
málo kde mi ji vzali, takže jsem většinou zaplatila visou, hotovost
začala docházet. Viděly jsme dům, kde vychovávali sokoly pro dánského
krále, i nejstarší rejkjavický dům a spoustu dalších hezkých domečků.
Nadjely jsme jezero a po cyklostezce podle Hringbraut a dále Bustavegur
dojely k Perlanu. Muzeum ságy bylo pěkné. Voskové figuriny instalované
do 17ti obrazů dle časové osy do islandské historie s audioprůvodcem
na uších. Kupodivu to byla taková angličtina, které jsem rozuměla
i já a výstava byla nejen hezká, ale dala mi takovou příjemnou ucelenou
informaci o islandské historii. Samozřejmě jsme vyjely i nahoru
na ochoz Perlanu (drahou restauraci jsme vynechaly) odkud je opravdu
pěkný výhled na Rejkjavík. Z Perlanu jsme uháněly po Bustadavedur
a Eríksgata k Hallgrímskirkje a pak po Lokastígur na Skolavordurstigur,
kde měla Zdenička vyhlídnutou panenku. Pak nastala těžká chvilka
rozhodování - jakou... nakonec jsme zaplatily a dozvěděly se, že
prodavač jede v srpnu do Prahy. Jak je ten svět malý... Vzhledem
k tomu, že bylo sedm pryč, bylo jasné, že ani ZOO ani Familly park
nebude, nicméně je panenka a to je důležité. K večeři jsme si daly
druhou půlku "pravých" kolínek s rajčaty z konzervy a
dokoupily jsme si na to sýr. Uschnuly nám vyprané moiry z předchozího
dne, tak jsem ještě směle vyprala kalhoty, které jsem měla tak zprasené,
že jsem měla vážné obavy, aby mě v nich pustili do letadla. Teď
mám vážné obavy, že pojedu v mokrých...
|